|
|
Vliv technologie pěstování cukrové řepy na množství a kvalitu půdní organické hmoty
NOVÁKOVÁ, Aneta
Diplomová práce je zaměřena na sledování obsahu půdní organické hmoty a její kvality ve dvou variantách vzorků. Hlavním cílem práce je analýza a porovnání hodnot vzorků půdy odebíraných v porostu řepy cukrové s využitím dvou odlišných variant agrotechnických zásahů - mechanické likvidace plevelů s kypřením a varianta s využitím pesticidů bez kypření. Odběry probíhaly v blízkosti obce Úhřetická Lhota v Pardubickém kraji. Vzorky byly zpracovány v laboratoři a po jejich analýze byly stanoveny sledované parametry kvantity a kvality půdní organické hmoty: CPPOH - uhlík primární půdní organické hmoty, CSOF - uhlík stabilních organických frakcí, Corg - celkový organický uhlík, konstanta k - indikátor kvality primární půdní organické hmoty
|
|
|
Analýza aktuálního zaplevelení vybraných širokořádkových plodin
Pfefr, Ladislav
Úkolem této diplomové práce bylo vyhodnotit zaplevelení a vliv hustoty porostu na výskyt plevelných rostlin u vybraných širokořádkových plodin na pozemcích zemědělského podniku Agrospol a. d. Knínice. Zaplevelení bylo hodnoceno v porostech kukuřice seté, slunečnice roční a řepy cukrové. Zjišťování zaplevelení bylo prováděno v provozních podmínkách využitím početní metody. Výsledky byly dále zpracovány kanonickou korespondenční analýzou (CCA). V řidších porostech kukuřice seté byly nalezeny především druhy Elytrigia repens, Geranium pusilum, Mercurialis annua a další. V řidších porostech slunečnice roční se vyskytovaly především druhy Fallopia convolvulus a Anagallis arvensis. V řidších porostech řepy cukrové bylo zjištěno nejvyšší zastoupení druhů Chenopodium album, Echinochloa crus-galli, Veronica persica a další.
|
|
|
Druhové složení plevelů vybraných polních plodin v provozních podmínkách
Vykydalová, Lucie
Cílem práce bylo zjistit aktuální zaplevelení pozemků a plodin v zemědělském podniku Uniagris a.s. Sledování probíhalo v porostech máku setého, řepky ozimé, ječmene jarního, pšenice ozimé, kukuřice seté a řepy cukrové Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno početní metodou. Výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA). Kanonickou korespondenční analýzou (CCA) bylo zjištěno, že se v porostu máku setého nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Cirsium arvense, Fallopia convolvulus, Papaver rhoeas, Tripleospermum inodorum, Chenopodium album, Polygonum aviculare, Brassica napus. V porostu řepky ozimé se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Capsella bursa-pastoris, Descurainia sophia, Euphorbia helioscopia, Fumaria officinalis, Galium aparine, Lamium purpureum, Myosotis arvensis, Papaver rhoeas, Thlaspi arvense, Veronica hederifolia, Viola arvensis. V porostu ječmene jarního se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Fallopia convolvulus, Galium aparine, Papaver rhoeas, Thlaspi arvense, Chenopodium album, Polygonum aviculare. V porostu kukuřice seté se vyskytovaly tyto druhy plevelů: Echinochloa crus-gali, Equisetum arvense, Fallopia convolvulus, Brassica napus, Viola arvensis. V porostu pšenice ozimé se vyskytovaly tyto druhy plevelů: Agropyron repens, Brassica napus, Cirsium arvense, Echinochloa crus-gali, Equisetum arvense, Fallopia convolvulus, Galium aparine, Lamium puprureum, Tripleospermum inodorum,Veronica hederifolia, Viola arvensis. V porostu řepy cukrové se vyskytovaly tyto plevelné druhy: Cirsium arvense, Fallopia convolvulus, Triticum aestivum, Veronica hederifolia, Chenopodium album, Polygonum aviculare.
|
|
|
Nematofágní houby a jejich význam při ochraně proti háďátku řepnému
Střížková, Ivana ; Zouhar, Miloslav (vedoucí práce) ; Ondřej, Ondřej (oponent)
Fytofágní háďátka jsou škodlivé organismy, jež způsobují významné hospodářské ztráty. Z důvodu neúčelné chemické ochrany a její environmentální náročnosti, jsou vyvíjeny nové způsoby ochrany proti zmíněným háďátkům. Mezi jedním z možných biologických způsobů ochrany, se jeví aplikace nematofágních hub zkoumaných v této práci. Jejich účinnost však není zcela jednoznačná, neboť ve sklíčkové kultuře se zkoumané druhy hub (Dactylella oviparasitica, Lecanicillium muscarium Pleurotus ostreatus, Stropharia rugosoannulata a směs izolátů Arthrobotrys oligospora, izoláty A. oligospora A5/10 a A10/10, přípravek Gliorex obsahující konidie Clonostachys rosea a Trichoderma harzianum) projevily jako účinné organismy při regulaci háďátka řepného (Heterodera schachtii), neboť u všech druhů byl prokázán statisticky významný rozdíl v mortalitě vylíhlých J2 larev oproti kontrolní variantě. V nádobovém pokusu však nebyl prokázán žádný statisticky významný rozdíl ve snížení počtu cyst a u druhů Dactylella oviparasitica a směsi izolátů Arthrobotrys oligospora bylo zaznamenáno zvýšení počtu cyst oproti kontrolní variantě. V praxi tento způsob ochrany není dostatečně spolehlivý, pro případné uvedení do praxe je nutné pokračovat ve výzkumu.
|
|
|
Vliv zhutnění půdy na produkční ukazatele cukrové řepy
Balák, František ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Metody podzimní přípravy k cukrovce se stále orientují především na klasické postupy, které se zakládají na orbě. V nedávné době se začaly prosazovat metody minimalizace i v porostech cukrovky, především kvůli svému protieroznímu účinku. Tato práce se zabývá otázkou, zda se minimalizační postupy dokáží tomu klasickému vyrovnat ve svém pozitivním efektu na úrodnost půd. K jejich porovnání byl měřen penetrační odpor půdy, který funguje jako ukazatel zhutnění půd, jež by měla kvalitně provedená podzimní příprava snižovat. Cílem této práce je stanovit zhutnění půdy zpracované hlubokou orbou nebo hlubokým kypřením na konkrétním honu s porostem cukrové řepy a vyhodnotit dopady půdního zhutnění na její produkci.
Výzkum probíhal v poloprovozních pokusech na polích v okolí Jičína v letech 2012 až 2015. Sledovanými polními parametry byly penetrační odpor půdy a půdní vlhkost. Sledované úseky porostu byly v době technologické zralosti ručně sklizeny a z odebraných bulev byl následně vyhodnocen jejich výnos, cukernatost a další jakostní ukazatele. Testovaná pole byla průměrně zhutněná, penetrační odpor do 40 cm se pohyboval mezi 3 až 4 MPa, podle kvality přípravy a termínu hodnocení. Orba i hluboké kypření dokázaly prokazatelně snižovat zhutnění půdy a tím značně přispívaly k dobrému založení porostu cukrové řepy. Parametry výnosu i jakosti byly velice dobré, výnos bulev dosahoval v průměru 95 t.ha-1 a cukernatost 18,7 %. Výnos polarizačního cukru byl v průměru 17,8 t.ha-1.
Jak se z výzkumu ukázalo, podzimní příprava půdním kypřičem je v intenzitě kypření půdy srovnatelná s orbou a ve svém efektu na kvalitu porostu ji dokonce mírně převyšuje. Kvalitní podzimní příprava zlepšuje hodnoty všech výnosotvorných prvků i parametrů jakosti. Mezi základními výnosovými parametry obou variant podzimní přípravy nebyl pomocí testů nalezen statisticky významný rozdíl. Ve výnosu polarizačního cukru byl nalezen statisticky významný rozdíl 1,5 % ve prospěch hlubokého kypření půdy.
|
|
|
Využití půdoochranných technologií v pěstování řepy cukrové
Hybler, Jakub ; Urban, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
V poslední době se setkáváme s mnoha extrémy počasí. Jedním takovým jsou náhlé a vydatné přívalové deště. Právě tyto deště nejvíce ohrožují zemědělskou půdu vznikem vodní eroze půdy. Nejvíce náchylné k vodní erozi půdy jsou širokořádkové plodiny, mezi které patří také cukrová řepa. Z těchto důvodů byla v posledních letech věnována velká pozornost vlivu zpracování půdy na působení vodní eroze půdy.
Cílem této diplomové práce bylo posoudit vliv podzimního zpracování půdy na vodní erozi půdy v porostu cukrové řepy, ale také na výnosové a kvalitativní parametry této plodiny. Dílčím cílem bylo posoudit vliv vzrůstající listové pokryvnosti cukrové řepy na vodní erozi půdy.
Za tímto účelem byly v průběhu let 2012 až 2015 založeny přesné polní pokusy na pozemcích Agro Chomutice a.s. Pokusy byly založeny ve třech variantách a to mělké kypření (do 10 cm), hluboká orba (do 25 cm) a hluboké kypření (do 25 cm). V různých růstových fázích probíhalo umělé zadeštění. V první růstové fázi nebyla cukrová řepa zapojena ani v řádku a ani v meziřadí. Ve druhé růstové fázi byla cukrová řepa zapojena v řádku, ale v meziřadí ještě ne. V poslední třetí růstové fázi byl již porost plně zapojen. Samotné zadeštění bylo prováděno polním simulátorem deště a byla sledována ztráta půdy z jednotlivých variant.
Při umělém zadeštění bylo zjištěno, že cukrová řepa je nejvíce ohrožená vodní erozí půdy v rané fázi růstu a právě v této fázi se nejvíce projevilo rozdílné podzimní zpracování půdy k cukrové řepě. V první růstové fázi cukrové řepy, ve které bylo prováděno zadeštění, bylo dosaženo nejlepších výsledků jak u hlubokého kypření, tak hluboké orby. V roce 2012 (24. 5. 2012) byla u hlubokého kypření naměřena ztráta půdy 1,30 t.ha-1, což představovalo snížení o 64,76 % oproti mělkému kypření a o 40,91 % oproti hluboké orbě. Naopak v roce 2014 (2. 6. 2014) byla jako nejlepší varianta vyhodnocena hluboká orba se ztrátou půdy 0,11 t.ha-1. Takováto ztráta půdy je o 78,43 % menší oproti hlubokému kypření a menší o 91,41 % oproti mělkému kypření. Obdobných výsledků bylo dosaženo jak u hlubokého kypření tak hluboké orby v pozdějších fázích růstu, ve kterých bylo prováděno zadeštění. Z výsledků bylo dále zjištěno, že cukrová řepa v pozdějších fázích růstu lépe odolává vodní erozi půdy. To dokládá rok 2012, kdy při prvním zadeštění (24. 5. 2012) byla zjištěna ztráta půdy 2,20 t.ha-1 u hluboké orby. Při druhém zadeštění (6. 6. 2012) 0,03 t.ha-1 a při třetím (1. 8. 2012) už byla naměřena nulová ztráta půdy. Stejných výsledků bylo dosaženo v následujících pokusných letech.
U hlubokého kypření bylo dosaženo největšího výnosu bulev (99,71 t.ha-1), ale rozdíl mezi hlubokou orbou (99,32 t.ha-1) činil jen 0,39 %. Nejvyšší cukernatosti dosáhla varianta s hlubokým kypřením (18,95 %). Při statistickém zpracování však nebyl zjištěn mezi variantami statisticky průkazný rozdíl. Největšího výnosu bulev přepočítaného na 16% cukernatost dosáhla varianta s hlubokým kypřením (122,32 t.ha-1), ale opět rozdíl mezi hlubokou orbou (119,81 t.ha-1) činil pouze 2,10 %.
Ze čtyřletých výsledků byl jednoznačně prokázán příznivý vliv hlubokého kypření a hluboké orby na vodní erozi půdy v porostu cukrové řepy. Dále bylo zjištěno, že se stoupající listovou pokryvností a růstem bulvy cukrové řepy klesá nebezpečí vodní eroze půdy. Cukrová řepa je nejvíce náchylná na vodní erozi půdy v raných fázích růstu a právě v této době se uplatnilo hluboké podzimní zpracování půdy. U plně zapojeného porostu nebyly naměřeny výraznější ztráty půdy, a v tuto dobu přestává být cukrová řepa erozně nebezpečnou plodinou. U výnosových a kvalitativních parametrů cukrové řepy byl zjištěn pozitivní vliv hlubokého kypření a hluboké orby na výnos a kvalitu cukrové řepy. Nejméně příznivých výsledků ve všech pokusných letech bylo dosaženo u mělkého kypření.
|
host ::
RSS.